Sundaville: Návod na pěstování

Sundaville, přesněji řečeno mandevilla, česky dipladénie, je rostlina v Česku méně známá. O to větší je zájem o její pěstování, které se v posledních letech stalo dokonce tak trochu módou. Je to ovšem móda šťastná, protože diplandénie je velmi krásná. Pěstitelům přináší radost bohatstvím květů, které zdobí exteriéry i interiéry obydlí, příjemnou vůní, ale také rychlostí růstů – výsledek dostaví ještě v sezoně vysazení. Další její výhodou je poměrná nenáročnost pěstování. Pozor, celá rostlina je jedovatá. Na rukách potřísněných latexem se citlivějším lidem může objevit vyrážka.

Sundaville: Liána mnoha jmen

Odborníci neslyší moc rádi název sundaville a připomínají, že to je pouze komerční značka pro hybridy rychle rostoucí liány mandevilla, původem z jižní Ameriky. V botanickém světě má tato rostlina ještě jedno plnoprávné jméno, a to diplandenia (česky diplandénie). Někdy se jí také lidově říká skleníkový barvínek nebo brazilský či chilský jasmín. To vše je dobré vědět, když zamýšlíme sundaville si pořídit – lépe se orientujeme v nabídce zahradnického sortimentu.

Rychle roste, bohatě kvete

Diplandénie se pěstuje jako pokojová hrnková rostlina, ale zahrádkáře spíš zajímají druhy, které bujně obrůstají terasy, balkony, besídky a venkovní prostory. Roste velmi rychle, týdenní přírůstky jsou kolem 15, v dobrých podmínkách až 20 centimetrů týdně. Za jedno vegetační období vyroste i u nás do dvou, ale i pětimetrové výšky. Proto potřebuje dostatečné místo, aby se kořeny mohly rozrůstat, a také dobrou oporu, po níž se bude pnout.

Kromě pravidelného přihnojování a zálivky už žádnou jinou zvláštní péči nepotřebuje. Když zapomeneme zalít, nic strašného se nestane, protože liána má ve ve svých dužnatých kořenech zásobu vody na horší časy. Sundaville kvete po celé léto do podzimu. Květy jsou v odstínech červeni, mají trubkovitý tvar a průměr pět až deset centimetrů.

Sundaville: Návod na pěstování

• Po nákupu rostlinu přesadíme do většího květináče – na dno drenáž třeba z keramzitu, pak zeminu určenou pro balkonové rostliny.
• Postupně ji přivykáme na světlo.
• Když začne růst, dopřejeme jí větší květináč, ideální je samozavlažovací.
• Během vegetace, pokud bude zvladatelná, ji ještě přesadíme do kořenáče už opravdu velkého. V malém by přestala kvést. Počítáme s tím, že by liána nepřečkala zimu a že ji na podzim budeme muset přestěhovat do nějaké temperované místnosti pod střechou.
• Z hnojiv jsou vhodná plná tekutá hnojiva a hnojiva s vyšším obsahem fosforu. Jsou to tak, která se přidávají do zálivky všem balkonovým květinám, aby bujně kvetly.
• Sundavillu umístíme na stanoviště chráněné před větrem (ten nesvědčí žádné pnoucí rostlině) a mírně stíněné před sluncem.
• Při vysokých letních teplotách, které se už pro naši zeměpisnou polohu stala běžnou, liána nijak nestrádá, jen trochu méně roste a kvete. Po ochlazení vše dožene.
• Sundaville ovšem můžeme pěstovat bez opory a „pouštět“ ji z balkonu jako převislou (známe hlavně z Německa a Rakouska nebo jižních států. Balkon ale nesmí být na návětrné straně.
• Případně lze rostlinu zaštipovat do formy keříku – tak se tvarují pokojové varianty.

Zazimování a množení mandevilly

Když se začne venkovní teplota pohybovat kolem deseti stupňů, rostlinu zastřihneme (pro lepší transport) a umístíme ji do zimoviště. Potřebuje ovšem světlo, nemže to být sklep. Během zimy ji musíme občas maličko zalít, ale opravdu málo. Ve vegetačním klidu potřebuje jen minimální vláhu. Listy většinou opadají. Ale v nové  sezoně a po důkladném jarním střihu znovu bujně obrazí.

Odstřižené životaschopné asi osmicentimetrové  větvičky poslouží jako řízky k množení. Nejdřív je opereme ve vlažné vodě, aby se spláchli latex („mléko“), seříznuté konce namočíme ve stimulátoru a zapícháme do písku. Přikryjeme igelitem a necháme zakořenit.