Současní vlastníci historických chalup, mlýnů, hamrů, pil, horských bud, statků, lesů a polností dost často chtějí znát, kdo dříve jejich nemovitost vlastnil. Podobný zájem mají i laičtí genealogové sestavující vlastní rodokmeny. Odpověď hledají mimo jiné v tak zvaném Tereziánském katastru, soupisu půdy a jejích vlastníků. Tereziánské katastry jsou spolu s ostatní pomocnou dokumentací uloženy pro Čechy v Národním archivu v Praze a pro Moravu v Moravském zemské archivu v Brně. Zachycují stav v době vlády Marie Terezie. Mají i zdigitalizovanou podobu.
Komu kdysi patřila nemovitost?
Digitalizace archivů umožnila i laickým badatelům, aby se seznámili s historií svého rodu nebo své nemovitosti. „Kdo byl v historii vlastníkem, jak dlouho rodina sídlila na statku, komu patřila hájovna, mlýn, les…?“ Zdrojem věrohodných informací mapujících stav na počátku 18. století jsou katastry pro Čechy a Moravu, které vznikly v době vlády Marie Terezie a po ní nesou označená Tereziánské katastry.
Smysl katastru – výběr daní
O novém soupisu držitelů nemovitosti rozhodl už stavovský sněm v letech 1652/3. Účelem byla aktualizace seznamu veškerého berni podrobeného/povinného majetku v zemích Koruny české.
Odváděné daně byly základem zdravého a správně fungujícího systému. Prostřednictvím daní mohl stát vytvářet finanční rezervy, které jej činily konkurence schopným. Toho názoru byli hospodářští poradci císařovny Marie Terezie. Stávající katastry se ukázaly jako nedostačující. Předchozí tak zvaná „berní rula“ vytvořena za pouhé tři roky (v letech 1653 až 1656), což způsobilo, že se do ní dostalo hodně chyb a nepřesností.
- Jejím hlavním nedostatkem bylo, že nebrala v potaz rozdílnou bonitu (úrodnost) půdy v různých oblastech.
- Dále zachycovala pouze rustikální (poddanskou) půdu, ne však půdu panskou.
Komisaři v terénu
V období mezi roky 1715 až 1728 tak vyšli do terénu v Čechách pověření komisaři doprovázení i zeměměřiči, aby zjištěné výměry byly co nejpřesnější.
Území Moravy začalo být přeměřováno až v roce 1749. Protože společnost právě ovládala doba osvíceneckých myšlenek, dostaly se do zápisů i údaje, které bychom dnes označili jako „demografické“ (například hospodář či hospodyně na daném gruntě v tehdejší době, stav dobytka a jeho kusy, soupis řemesel provozovaných v obci, výdělkové poměry, možnosti odbytu… ). Obyvatelé uvedení v katastru se podle velikosti svých polností dělili na:
- sedláky,
- hospodáře,
- chalupníky,
- zahradníky,
- domkáře
- a bezzemky.
I toho si současní badatelé (odborní i amatérští) cení. Terénní komisaři (komise byly čtyřčlenné) rovněž psali dobrozdání, podle kterých pak byla vyměřována aktuální daň. Po získání informací byla vedena „připomínková řízení“, která se táhla zhruba dvacet let. V nich se sporné údaje doplňovaly, vysvětlovaly, přeměřovaly a objasňovaly. Marie Terezie dala pod nový katastr podpis až v roce 1748.
Tereziánské katastry
- První tereziánský katastr zachycoval ovšem pouze rustikální půdu. Co se bonity půdy týká odstranil jenom některé nejhrubší nedostatky předcházející berní ruly.
- Teprve druhý tereziánský katastr z roku 1757 zahrnul jak rustikální (selskou, poddanskou), tak dominikální (vrchnostenskou, církevní) půdu a důkladně rozdělil bonitu půdy do osmi kategorií podle úrodnosti.
Šlechta a církev (poprvé v novodobých dějinách) musely ze svých pozemků odvádět pravidelné dávky do státní pokladny.
Doporučená literatura
Tereziánský katastr český. Sv. 1, Rustikál (kraje A-CH). (Edd. Aleš Chalupa a kol.). Praha, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1964. 323 s. (Edice berních katastrů českých, moravských, slezských. Sv. 2)
Tereziánský katastr český. Sv. 2, Rustikál (kraje K-Ž). Sumář a rejstřík. (Edd. Aleš Chalupa a kol.). Praha, Archivní správa Ministerstva vnitra ČR, 1966. 524 s. (Edice berních katastrů českých, moravských, slezských. Sv. 3)
Tereziánský katastr český. Sv. 3, Dominikál. (Edd Aleš Chalupa a kol.). Praha, Archivní správa ministerstva vnitra, 1970. 653 s. (Edice berních katastrů českých, moravských, slezských. Sv. 4)
Tereziánský katastr moravský (prameny z 2. poloviny 18. století k hosp. dějinám Moravy). (Edd. Jiří Radimský a Miroslav Trantírek). Praha, Archivní správa ministerstva vnitra ČSR, 1962. 414, [2] s. (Edice berních katastrů českých, moravských, slezských. Sv. 1)
HRADECKÝ, Emil: Tereziánský katastr (rozbor fondu). Sborník archivních prací VI/1, 1956, s.105 – 135.
CHALUPA, Aleš: Venkovské obyvatelstvo v tereziánských katastrech (1700-1750). In: Sborník Národního musea-A 1969
Pekař Josef: České katastry 1654 – 1789. Praha, Historický klub, 1932.
DRÁPELA, Milan Václav, et al. TEREZIÁNSKÝ KATASTR – TŘETÍ A ČTVRTÁ BERNÍ RULA. Brno : Geografický ústav PřF MU,2005. Dostupný z WWW: geogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/obsah.php?show=103.
Adamec Radek. Toto je vysvětlení termínů, které mě zpočátku mátly, tak, jak je v současnosti chápu Dostupný z WWW: <http://www.genebaze.cz/dv/term/RA_terminy.html>.
Novák Jakub Aba. Příčina a podmínky podrobného mapování polohopisného. Dostupný z WWW: hismap.wz.cz/pricina_podminky_mapovani.php.
Tereziánský katastr český – tabulky výnosů polí a luk. Dostupný na WWW: http://www.ulozto.cz/5411648/terezian.pdf.
Zdroj: Wikipedie
Zdroj: Prameny uvedeny v textu