Každý dospělý občan by podle odborníků měl věnovat alespoň 30 minut nebo více středně intenzivní fyzické aktivitě po většinu dní v týdnu, nejlépe však každý den. Existuje přímá souvislost mezi množstvím pohybu a vznikem chorob a úmrtím. Vztah mezi nedostatkem pohybu a vznikem nemoci je velmi těsný a dostatečně průkazný. Nedostatek pohybu je rizikovým faktorem pro vznik koronární choroby srdce, hypertenzní choroby, diabetu druhého typu, osteoporózy, rakoviny tlustého střeva, úzkostných a depresivních chorob a dalších. Bohužel k tomu inklinuje starší městská populace, mnohem více ohrožená než čilé venkovské „hospodařící“ babičky. Nejčastěji udávanou tělesnou aktivitou bývají: práce kolem trávníku a na zahradě (80 % mužů), procházky (65 %) a domácí opravy (60 %).
Jak prodloužit život?
Nízká míra tělesné zdatnosti je významně spjata s nárůstem úmrtnosti u všech příčin smrti. Naopak dostatek tělesné aktivity výrazně zlepšuje profil krevních tuků, krevního tlaku, stavbu těla, stav diabetu, imunitní systém a psychické funkce. Riziko vzniku koronární nemoci srdeční při malé pohybové aktivitě narůstá 1,5krát až 2,5krát. Je prý dokonce plně srovnatelné s rizikem kouření, hypertenze nebo vysokých hladin cholesterolu. Věda tedy jasně prokazuje velmi příznivý vliv tělesného pohybu na zdraví.
Zdravý životní styl: Stačí půlhodinka denně
Třicet minut středně těžké zátěže denně postačuje pro podporu zdraví. Tato zátěž, odpovídá asi třem kilometrům svižné chůze, spotřebuje zhruba 200 kilokalorií (800 kilojoulů) energie. Přitom je zajímavé, že oněch třicet minut se může skládat z několika kratších intervalů během dne. Zkráceně platí, že pohyb se kumuluje a sčítá, rozhodující je celodenní součet. To platí v každém věku. Již malé aktivity přinášejí výrazné snížení rizika vzniku nemoci nebo smrti.
Tam, kde je pohybová aktivita snížena jen lehce, zvýšení zátěže je také přínosem, ale už ne tak zásadním a vpravdě „život zachraňujícím“, jako u lidí se zcela sedavým životním stylem.
Pohyb, to není jen tělocvična
Třicet minut střední tělesné zátěže je možno rozdělit během dne do řady zcela nenáročných činností, není nutné trávit čas v posilovně. Doporučení je možno naplnit i následovně:
- chůze do schodů místo používání výtahu, chůze „po vlastní ose“ při krátkých vzdálenostech místo vození se autem;
- jízda na ergometrickém kole;
- cviky při sledování televize.
- Stejně tak práce na zahradě, domácí úpravy, hrabání listí, tanec a aktivní hraní s dětmi vede k naplnění denní sumy pohybu, pokud odpovídají intenzitě svižné chůze.
- Samozřejmě pro sportovněji založené osoby připadá v úvahu i 30 minut joggingu, plavání, cyklistiky nebo jiné sportovní aktivity.
Pravidelnost vyhrává
Důležité je naplnění požadavku pravidelnosti a každodennosti. Při této doporučované dávce zátěže není nutné žádné předchozí lékařské vyšetření, neohrozí zdravotní stav. Výjimku samozřejmě tvoří postižení závažnějším onemocněním, kteří by měli konzultovat ošetřujícího lékaře. Existují však jasné důkazy, že je možné pravidelnou tělesnou aktivitou zlepšit výkonnost a funkční kapacity i u starých a chronicky nemocných občanů.
Ilustrační foto: sxc.hu